Uzamykání vchodových dveří do bytových domů je nebezpečným počínáním z hlediska požárního úniku z domu a z hlediska poskytování lékařské pomoci, kdy se zavolaná lékařská pomoc nemůže dostat do domu, protože dveře nejdou otevřít domácím vrátným.
Dnes (4.1.2018, pozn. VB) jsem se od kolegů dozvěděl, že obdrželi od obyvatel několika bytových domů informaci, že na schůzích jsem souhlasil s tím, aby se vchodové dveře do bytových domů zamykaly. Je to z výše uvedených důvodů nesmysl.
Ing. Vladimír Vaculík
—
Ke kritériu požárního úniku z domu přidávám výklad od specialisty požárně-bezpečnostního řešení staveb pana Františka Pelce – viz jeho Zápisník z května 2018
„… direktiva EU stanoví, abychom v našich technických normách měli deklarováno pro otvírání dveří na únikové trase významné bezpečnostní pravidlo:
„Dveře na únikových cestách musí mít ve směru úniku kování, které umožní při vyhlášení poplachu (nebo po jinak vzniklém ohrožení) otevření uzávěru ručně či samočinně (bez užití jakýchkoliv nástrojů), ať již je uzávěr zamčený, zablokovaný či jinak zajištěný proti vloupání apod.“
Kováním nemusí být jenom horizontální madlo (tlačítko vedle dveří rozhodně není kováním), ale také klika, která současně ovládá západku i závoru uzamčeného zámku.
Tato povinnost se vztahuje i na jiné druhy ohrožení, než je požár. Ruční otevření instalovaným kováním je nutné i v případě, pokud budou dveře čímkoliv blokovány – to se vztahuje také na elektromechanické blokování východu s možností otevření výhradně při vzniku požáru.
Podle mezinárodních standardů při panikové situaci unikající osoby mohou jednat zcela iracionálně (tj. „zapomenout“ i na běžný způsob otevírání dveří), kdy jediným působícím parametrem je tlak čela fronty na dveřní křídlo (a tomu odpovídající mechanický způsob uvolnění ze zavřené polohy).
Současně se předpokládá, že kromě vzniku požáru může panikovou situaci způsobit celá řada jiných faktorů. Zejména zde patří jednání psychicky narušené osoby, teroristický čin, loupežné přepadení, vliv meteosituace, geotermální aktivita podloží, pád vnitřního vybavení prostoru, pád nebo náraz dopravního prostředku, průmyslová havárie v daném prostoru nebo v jeho okolí, únik těkavých látek a další vlivy.
Doplnil: Vojtěch Běhunčík
